česky | english
 

Zátěž české populace POPs

Instituce: Státní zdravotní ústav
Projekt: Zdravotní důsledky expozice lidského organismu toxickým látkám ze zevního prostředí (biologický monitoring)
Kontakt: prof. MUDr. Milena Černá, CSc., (mcerna@szu.cz)

Polychlorované bifenyly (PCB) jsou směsí 209 kongenerů, z nichž u 36 byl popsán jejich výskyt v prostředí, asi 15 je detekováno v lidském organismu a 12 kongenerů odpovídá za 80 % celkové zátěže člověka. PCB se začaly vyrábět ve 20. letech, jejich průmyslové použití se však rozšířilo především v 50. letech a v důsledku širokého komerčního využití těchto substancí i jejich persistence stoupala jejich koncentrace v prostředí, zejména v potravním řetězci. Současně se však prokazovaly i jejich nežádoucí zdravotní účinky. Proto byla produkce PCB v druhé polovině 70. let zakázána (u nás v r. 1984). Bylo regulováno i používání PCB a hladiny PCB v prostředí postupně klesaly. Hlavní expoziční cestu těchto látek u člověka představuje z více než 90 % potrava.

Vzhledem k persistenci a rozpustnosti v tuku se tyto látky kumulují v tělních tekutinách a tkáních, především ve tkáni tukové. Proto je pro sledování expozice, resp. zátěže populace, využíván jejich průkaz v tělních tekutinách a tkáních obsahujících tuk. Nejdéle a nejčastěji používaná matrice je mateřské mléko; v posledních letech je stále častěji používána krev, popř. sérum či plazma. Obsah tuku v séru je však cca 10x nižší než v mateřském mléce, takže tato matrice je náročnější na množství i na analytické postupy. V literatuře lze však najít práce prokazující PCB a dioxiny i v méně obvyklých matricích jako je placenta, srdeční sval, mozek apod. Historicky byly výsledky koncentrace v biologickém materiálu nejprve prezentovány jako suma PCB (v 70. – 80. letech), později byla prováděna kongenerová analýza se zaměřením na indikátorové kongenery, z nichž v živočišných tucích, tedy i u člověka, převažují kongenery (IUPAC) 138, 153 a 180. Orientačně lze součet hodnot kongenerů 138, 153 a 180 vynásobený koeficientem 1,7 (popř. 1,64, popř. 2,0) považovat za hodnotu srovnatelnou s hodnotou sumy PCB. V současné době se preferuje pro vyjádření zátěže PCB použití indikátorového kongeneru PCB 153.

Skupina chlorovaných pesticidů zahrnuje deriváty DDT (o.p.- a p.p.-DDT, DDD, DDE), a-, b-, g- a d-HCH (hexachlorcyklohexan), HCB (hexachlorbenzen), heptachlor, endosulfan, methoxychlor, aldrin, dieldrin, endrin. Jedná se o persistentní lipofilní látky, které byly používány jako pesticidy. HCB vzniká rovněž v průběhu technologických procesů.

K expozici člověka dochází téměř výhradně potravou. Podobně jako PCB se tyto látky kumulují v tukové tkáni organismu a jsou vylučovány v mateřském mléce.

Obdobně jako u polychlorovaných bifenylů se pro sledování zátěže populace využívá analýza chlorovaných pesticidů v tělních tekutinách a tkáních obsahujících tuk. Nejčastěji je používáno mateřské mléko, v posledních letech i krevní sérum. Koncentrace jsou vyjadřovány ve vztahu na lipidickou složku.

Biologický monitoring vychází z usnesení vlády České republiky č. 369 z roku 1991. V rutinním provozu je od roku 1994 pod garancí Státního zdravotního ústavu v Praze. Do roku 2002 byl realizován ve spolupráci s příslušnými krajskými a okresními hygienickými stanicemi, od r. 2003 ve spolupráci s příslušnými zdravotními ústavy. V roce 2004 byla dokončena a vyhodnocena první desetiletá etapa biologického monitoringu (1994 až 2003), v roce 2005 byly aktivity biologického monitoringu zahájeny v dalších vybraných městských oblastech – Praha, Liberec, Ostrava a Zlín (resp. Kroměříž a Uherské Hradiště). Předmětem této zprávy jsou výsledky biologického monitoringu získané v roce 2007 v nově sledovaných oblastech.

Výsledky biologického monitorování poskytují podklady k hodnocení celkového přívodu toxických látek do organismu z různých mediálních zdrojů, k určení referenčních hodnot pro populaci v našich podmínkách, k odhadu úrovně zátěže, k signalizaci potenciálního zdravotního rizika zvýšené expozice a k určení trendů expozice v dlouhodobých časových řadách. Současně přinášejí údaje o saturaci populace vybranými benefitními prvky. Biologický monitoring navazuje na výsledky monitorování toxických látek v ovzduší, vodě a potravě.

V období 1994 až 2003 probíhal monitoring v rámci Subsystému 5 v okrese Benešov, Žďár nad Sázavou, Plzeň a Ústí nad Labem s převážným zaměřením na městskou populaci. Od roku 2005 je realizován v Praze, Liberci, Ostravě a Zlíně (resp. v Kroměříži a Uherském Hradišti).

Sledované populační skupiny představují základní skupiny obyvatelstva žijící ve sledovaných lokalitách. V roce 2007 se jednalo o následující skupiny:

  • Dospělí (dárci krve), věk 18 – 61 let
  • Kojící matky, 2 – 8 týdnů po porodu

Počet osob zařazených do systému monitorování je stanoven na cca 100 dospělých/oblast/rok (Kroměříž a Uherské Hradiště – cca 50/oblast/rok) a 50 kojících žen/oblast/rok (Kroměříž a Uherské Hradiště – cca 25/oblast/rok).

Biologický monitoring zahrnuje biomarkery expozice, resp. interní dávky (kontaminanty nebo jejich charakteristické metabolity, cytogenetické změny) i biomarkery saturace vybranými benefitními prvky analyzované v tělních tekutinách jednotlivých populačních skupin.

Matrice a analyty jsou uvedeny v následujícím přehledu:

Krev dospělí:

  • indikátorové PCB a chlorované pesticidy (sérum)

Mateřské mléko:

  • indikátorové kongenery PCB (28, 52, 101, 118, 138, 153, 180)
  • chlorované pesticidy (suma DDT, DDT4,4, DDE 4,4, Β-HCH, γ-HCH, HCB)

Polychlorované bifenyly

V r. 2007 byly indikátorové PCB sledovány v krevním séru dospělých a v mateřském mléce.

Krevní sérum

Indikátorové PCB byly analyzovány v celkem 410 vzorcích séra. Výsledky uvedené v tabulce 6.1 (viz.pdf) potvrzují vzestup hodnot s věkem a lokální rozdíly s vyššími koncentracemi u vzorků z Uherského Hradiště. Vyšší hodnoty jsou obecně pozorovány u mužů, ale (na rozdíl od roku 2005) v r. 2007 nebyly potvrzeny signifikantně vyšší hodnoty u mužů z Ostravy . Časový trend nelze dosud hodnotit pro příliš krátké sledované období.

Obr. 1. Β-HCH, γ-HCH, sérum [µg.kg-1 tuku] Obr. 2. HCB, PCB 170, sérum [µg.kg-1 tuku] Obr. 3. PCB 28, PCB 101, sérum [µg.kg-1 tuku]
Obr. 4. PCB 138, PCB 118, sérum [µg.kg-1 tuku] Obr. 5. DDE 4,4, DDT4,4, sérum [µg.kg-1 tuku] Obr. 6. PCB 153 mezi lety 2005-2007

Mateřské mléko

Indikátorové kongenery PCB jsou v mateřském mléce kontinuálně monitorovány od roku 1994. Data získaná analýzou vzorků odebraných v nově monitorovaných oblastech v r. 2007 jsou uvedena formou popisné statistiky v tabulce 6.2(viz.pdf). Byla potvrzena pozitivní korelace s věkem a (ve shodě s výsledky předchozích studií koordinovaných WHO) vyšší hodnoty u vzorků z oblasti Uherské Hradiště.

Obr. 7. Β-HCH, γ-HCH, mléko [µg.kg-1 tuku] Obr. 8. HCB, DDE 4,4, mléko [µg.kg-1 tuku] Obr. 9. DDD 4,4, DDT 2,4, mléko [µg.kg-1 tuku]
Obr. 10. DDT 4,4, sum DDT, mléko [µg.kg-1 tuku] Obr. 11. PCB 28, PCB 52, mléko [µg.kg-1 tuku] Obr. 12. PCB 101, PCB 118, mléko [µg.kg-1 tuku]
Obr. 13. PCB 153, PCB 138, mléko [µg.kg-1 tuku] Obr. 14. PCB 180, PCB 170, mléko [µg.kg-1 tuku] Obr. 15. PCB 153, mléko [µg.kg-1 tuku]

Chlorované pesticidy

V r. 2007 byla sledována suma DDT (tj. DDT a jeho metabolity), HCB a deriváty HCH v krevním séru a v mateřském mléce.

Krevní sérum

V r. 2007 byly chlorované pesticidy analyzovány v celkem 410 vzorcích séra (cca 100 vzorků v jedné oblasti). Výsledky jsou uvedené v tabulce 6.1.(viz.pdf) Vyšší hodnoty v Kroměříži a Uherském Hradišti pravděpodobně signalizují intenzivnější používání DDT v minulosti. Časový trend nelze dosud hodnotit pro příliš krátké sledované období.

 

Mateřské mléko

Koncentrace výše uvedených zástupců chlorovaných pesticidů byly od roku 1994 každoročně monitorovány ve vzorcích mateřského mléka. Data získaná analýzou vzorků odebraných v r. 2007 jsou uvedena formou popisné statistiky v tabulce 6.3.(viz.pdf)

 

Poslední aktualizace: 22. 2. 2012