Úmluvy o chemických látkách

Chemické úmluvy Organizace spojených národů (OSN) se zaměřují na ochranu člověka a přírody proti působení toxických látek, odpadů a produktů s těmito látkami, dále na ilegální transport a nakládání s těmito látkami. Současně je ale také potřeba mít k dispozici prostředky pro řešení problémů chemického znečištění. Mezi ně patří nástroje pro environmentálně bezpečné a přijatelné zacházení, nástroje pro přijetí principu použití nejlepších dostupných technologií, pro odpadové hospodářství, remediaci kontaminovaných míst, monitoring časových a prostorových trendů (nástroj pro efektivní vyhodnocení měření) a také nástroje pro národní a mezinárodní inventury, vizualizaci a interpretaci dat. Všechny tyto nástroje jsou klíčové pro aktivity centra RECETOX spojené s problematikou persistentních organických polutantů a hlavním cílem vývoje expertního systému GENASIS.

Z tohoto úhlu pohledu jsou nejdůležitějšími úmluvami (konvencemi) Stockholmská úmluva, Basilejská úmluva a Rotterdamská úmluva. V současné době jsou velmi často diskutované principy synergie při současné působnosti těchto úmluv. Dalšími relevantními chemickými úmluvami jsou Montrealský protokol a UN ECE Úmluva o dálkovém přeshraničním transportu znečištění vzduchu (Convention on Long Range Transboundary Air Pollution – CRLTAP).

Jedním z nejdůležitějších vědeckých cílů Stockholmské, Basilejské a Rotterdamské úmluvy je vývoj nových přístupů k vyhodnocení vícenásobné expozice a toxikologických interakcí persistentních organických polutantů.